začátky agility
Dne 22.dubna 2009 jsme poprvé navštívily areál v Havlovicích, kde budeme pravidelně trénovat pod vedením skvělé trenérky a majitelky čtyř skvělých černobílých kluků Ireny Kochové. Prostředí je tam skvělé a lidičky a psi také. Už se moc těšíme na další setkání, které je zatím jen očuchávací. Cvičit s ostatními štěňaty začneme asi tak v červnu.
29.dubna 2009 na druhém setkání v Havlovicích jsme si vyzkoušely Cik a Tap, což je stahovačka vpravo a vlevo, docela to šlo. Dále nás poprvé čekal tunel, ten se Blanče moc nelíbil, ale za pomocí trenérky jsme ho zdolali. Příště už to bude určitě lepší a časem tomu určitě přijde na chuť. Doma zatím trénujeme základní povely, jdou nám dobře, akorát zůstaň ještě moc ne.
27.května 2009 už je to měsíc, co se snažíme proniknout do tajů agility. Blanče to jde výborně, jen panička se občas někde zamotá. A co už Blanča umí? Samozřejmě tunely, to je taková odměna, slalom(zatím jen šest laťek), zony(taky jen z půlky náběhu kladiny), cik a tap.Dnes jsme taky šli více překážek za sebou a s laťkou na nejnižší výšce. Co se týče jiných věcí , tak sedni, lehni, sudy, toč, zústaň, vpřed, ke mně, k noze, slalom mezi nohama to už ovládáme celkem obtojně. Problémy nám dělá přijít na přivolání, když se okolo něco děje, ale to chce čas a hlavně klid.
5.srpna 2009...Šestiměsíční Blanča jezdí poctivě trénovat. Je to velice šikovná slečna, do všeho jde s takovou vervou, že jí to někdy až uškodí. Jelikož se to učím i já, tak máme občas nějaký ten malý zádrhel. Jinak už v naprosté pohodě skáčeme "emka". Vůbec žádný problém nám nedělá kruh, tunely, kladina a slalom. Slalom běháme celý, 12laťek, trochu problém je náběh z druhé strany. Co se kladiny týče, tak zony cvičíme zastavované a ty nám jdou na jedničku. Už také cvičíme odložení, ale chuť běhat je zatím silnější, takže občas je na parkuru víc štěňat, než má být.
17.listopadu 2009...Jelikož je už brzy tma, tak trénujeme pod umělým osvětlením, je to trošku něco jiného. A jak jsme pokročili v tréninku? Nově cvičíme "áčko" a "houpačku", je to v pohodě i zony dáváme dobře. Co se náročnosti týče, tak to mají naše štěndy obtížnější, protože už trénujeme s dospělými. Ale rozložením do kratších sekvencí a vynecháním nějakých opravdu těžkých věcí, jim to děláme takové, jaké je to vzhledem k jejich věku akorát.